Začínáme s lezením – údržba lezeček ve skalách

Ahoj, padnulo mi do oka jedno video ve kterém lezecký "Přemek Podlaha" předává dávné tajemství šaolinu a to, že je ve Fontáču v rajbase vhodnější použít mekčí lezečky než prohnuté "banány". Abych s mistrem držel krok, tak se s vámi podělím o pár základních tipů, jak se o lezečky starat zejména v chladném prostředí pod skalama.

1. Očistit.

Ve staré VHS kompilaci mě před lety upoutal Jean Baptiste Tribout - legendární francouzský lezec, který pod nástupem "Superplafond" 8c+ naplival do dlaně a třel gumu svých fivetenů až bylo slyšet vrzání gumy. Podobný rituál taky občas volím pod skalama. Zdá se vám to jako samozřejmost? Špinavé stupy na nástupech lezeckých cest jasně ukazují, že by mnozí z nás mohli vypucovat své milované C4 aby netancovali na stupech jak Baryšnikov.

2. Zahřát.

Promrzlé lezečky jsou pruda. Znecitliví Ti prsty a po pár metrech na skále nevíš ani na čem stojíš. Daniel Woods si před lezením vždy nafuněl horký vzduch do lezeček a schválně to zkuste, je to paráda. Jiná stóry je o tom, jak si Svišť pomocí plynového vařiče nahříval přímo gumu lezeček, ale to raději nezkoušejte.

3. Udržet v teple.

Když potkáš pod extrémními převisy lezce v péřovce, který má postavu vybouldernou jak nažraná anakonda, nejedná se o tréninkový prostředek Pavla Weissera "MILAN", ale o to, že mají lišáci pod budnou schované lezečky pěkně v teple, než příjde další ostrý pokus v cestě. Kluci mazaní, ví proč to dělají.

PS: Komíňákův tip je používat na lezení dětský zásyp Aviril, aby jsi v létě na sluníčku neměl po dvou cestách nohy jak konve a neotáčely se ti boty na noze.

Čaj