O projektu Stavění cest Pro média Inzerce Přidej článek Kontakt

Přeskoky - úvod

05.12.2014

Foto: Autor článku skáče ze Stařeny na Tučňáka obtížnost 3.

Přeskoky nejsou pro každého. Až když stojíš na hraně srázu a máš před sebou opravdový skok, teprve tehdy se ukáže, zda jsi dobrodruh, hráč a máš rád chlapské výzvy. Stojí to za to!

"... Jen pořád chodíš kolem a stále tě to láká, až jednoho dne stojíš na samém kraji věže a hypnotizuješ malou plošinu na vrcholku toho protějšího šutru o tři metry dál. Nemyslíš na nic jiného, než na to jak se odrazíš a jak dopadneš. Ale stejně se do tvého podvědomí vkrádá periferním viděním obrázek hlubokého prostoru, který se všudypřítomně hlásí o své místo v myšlenkách honících se světelnou rychlostí tvojí hlavou. Snažíš se to potlačit do pozadí toho jediného skoku na tu malou plochu, která je zase možná o kousek dál, než před chvílí. Předkloníš se a jsi možná o kousek blíž k tomu kousku slepeného písku, kde znáš už každý křemínek. Teď opravdu vypadáš, že to skočíš a tak je kolem ticho co ruší jen tlukot někde uvnitř tebe. Neviditelná sprška adrenalinu zalije celé tvé tělo a svět kolem se zdá jak pohled skrz benzínové výpary. V tu chvíli prožiješ celý skok, jako by jsi ho skočil doopravdy. Nakonec mozek vyšle počáteční impuls a jede se na ostro, úplně automaticky, není čas na změny v programu, každý sval již má své instrukce, synchronizace je nastavena, autopilot plní všechny příkazy. Byla by pošetilost právě v tomto okamžiku něco měnit, bylo by totiž pozdě...."*

*www.lkp.cz - Vladimír Střihavka, úvodní slovo o přeskocích.

Tatuš v přeskoku na Velkého Konšela v obtížnosti 3 v Adršpachu.

Nejstarší významný přeskok, který byl zaznamenán na píscích paradoxně provedl jeden polský artista v roce 1837, který pouze bos a bez jištění prásknul přeskok z hradu z Oybina na Schluchwächter (Cirkusák) a poté stejným způsobem houpnul i zpět. Je jasné, že kdyby jebl dolů nepomohl by mu k životu ani Red Bull. Jméno skokana se bohužel nedochovalo. První opakování následovalo až po dlouhých 120 letech! a u skoku zpět ještě o dvě desetiletí později...

Přeskoky začaly vznikat čistě z praktických důvodů: zdolání panenské věže, lehčí sestup z jiného vrcholku atd. Samozřejmě zároveň s prováděním skoků zde byla potřeba je nějakým způsobem oklasifikovat a dnešní otevřená stupnice má celkem pět stupňů. Hodnotí se dálka skoku, převýšení, možnost rozběhu, přesnost atd. Skáče se nejen na vrcholy, ale i do chytů. Přeskok je uznán pouze je-li jištěn skokan zezadu, tj. lano je upevněno na odrazové věži nebo je-li skokan nejištěn. nemusím jistě zdůrazňovat jak je "příjemné" padat po nezdařeném skoku po zádech pendlem do stěny.

Petr Mocek na Palcátu v Prachově skáče obtížnost 4. foto: www.lkp.cz

U nás po válce Joska Janeba ( známý pískovcový lezec) zdůrazňoval, že přeskoky nemají žádnou sportovní hodnotu. Obrat nastal v 60. a 70. letech minulého století společně s rozvojem pískovcového lezení. Mezi nejodvážnější skokany bezesporu patřil Petr Prachtel (které často zdolával sólo) se svou ženou Zorkou a také Petr Mocek, atlet bez nervů zdolal spousty extrémních skoků nejen v Prachově (vzpomeňte si jeho neúspěšný pokus na Palcát z roku 1976 viz. filmy Jump a The Sharp End)

V Teplických skalách je nejlegendárnější přeskok "Hobišhop" klas. 4 z Herynka na Polární trůn. Historii přepsal Karel Šimek, který jej zdolal v roce 1983 poté co se v něm rozsekalo spousta lezců ( rozbité hlavy, pánve, slezlé nehty atd.) Skok je dlouhý necelé 4metry a skáče se do chytů v rovině odrazu a rozběh je do k tomu do kopce.

Hobišhop za 4 v Teplicích. Skáče se do stěny doleva.

Největším skokanským talentem v 90.letech byl jistě Milan "Kyslík" Zdvořilý, který posunul laťku skokem ze Zběnčické věže na Pernikářku v Teplicích ve stupni 5, skoku se říká "Paragliding" (Kyslíkovo rogalo) a poté pro natáčení kultovního filmu "Jump" skočil další pětkové peklo - z Fortnýře na Pošťáka v Adršpachu "Americký skok".

Btw: Pro film Jump houpnul "Hobišhop" 4x za sebou, což je fakt mazec. Zeptejte se v hospodě na historku se Zlomenáčem a tímto skokem.

V dnešní době se čas od času objeví nějací exoti, kterří trestají skoky na samé hranici svých možností. Nejvíc řádí asi Vladimír "Střihoun" Střihavka na Prachově, což je oblast s největším skokanským potenciálem. Seznam všech zdejších přeskoků Střihou zpracoval zde.

Přeskok v Adršpachu za 3.

A k historii skoků na Prachově přidávám nějaké ty historky rovněž z jeho pera:

"Jednou v létě v šestém století uprostřed pracovní doby šel Ctibor Čech zaměstnanec stavební společnosti zabývající se stavbou vnitřního obraného valu (dále pouze SSZSSVOV) se šutrem na rameni Javorovým dolem. Tu potkal dívku krásnou s rozpuštěnými vlasy a bujnými vnady, co byla na Starém Hrádku na brigádě, jak jde se džbánem pro vodu. Padli si rázem do oka a už to vypadalo zajímavě, když je najednou spatřil proradný stavbyvedoucí SSZSSVOV, který si na dívku myslel. Viděl jak se k sobě tisknou, strašně se rozčílil a poslal na Ctibora všechny svoje chlapy. Jakmile zjistil Ctirad do jaké se dostal šlamastiky, utíkal co mu nohy stačili. Nakonec byl dostižen a obklíčen. Dva tucty chlapů jako hora stálo kolem a vyhrnovalo si rukávy. Po jednom by jen jistě zvládl, ale tohle byla přesila. Inu napadla jej spásná myšlenka a skočil na malou věžičku. A aby si to rozdal s každým zvlášť, hodil kámen z ramene mezi věžičku a pevnou zemi tak, aby museli lézt po jednom. Když je všechny pobil, vytrhla se krásná dívka proradnému stavbyvedoucímu a ten vzal do zaječích. A ti dva…? Tak to je už jiný příběh." *

"Druhý přeskok byl uskutečněn až v 19. století, hnedle dvěmi lezci a to Rumcajsem a Mankou, kteří zde skákali až do rána. Manka stále křičela:,,Kruci písek." Rumcajs měl zalehlý uši a slyšel jen:,,Cipísek" A od té doby se té skalce říkalo Cipísek. Za třičtvrtě roku se jim narodil kluk a tak mu dali jméno po té skalce."*

*www.lkp.cz -Vladimír Střihavka, úvodní slovo o přeskocích.

Kultovní film o přeskocích je bezesporu "Jump", který pokud budete šikovní určitě naleznete na natu ke stažení.

V příštích dílech se můžeme podívat na některé z těch nejznámějších kousků v ČR.

Čaj.

Klíčová slova pro tento článek: Přeskoky,

Diskuze (1 příspěvek)

05.12.2014 10:00:55

Doctor X

ten přeskok na videu vede z Havrana na Marínu nikoli na Márinu.

Přidat vlastní názor

Přeskoky - úvod

Přeskoky - úvod

Kontaktní formulář

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE: