Krasoviny - Rozpolcení
01.02.2019
Zažili jste někdy ten pocit, že byste byli nejraději na dvou místech zároveň? Mě se to stává poměrně často. Mám jet do Krasu s vidinou pokusů v jedné těžké cestě nebo raději na pohodu nalézt kopu středně těžkých cest v ,,nové“ oblasti? Obojí má své plusy i mínusy.
Podzimní Kras jsem začal Macochou a dolezením obou cest v horním patře, které mi chyběly. V Kolíku na bejka 8+ jsem spadl v posledním těžkém kroku, jaká škoda. To by byl onsight! Dolů a znova, klasika. Druhá délka už jde na OS, ale za cenu velkého vybátí se. V odlezu nad posledním nýtem raději uhýbám doleva na hranku. Dolez k turistům na můstek a můžeme si gratulovat. Druhá štreka – Jáma a kyvadlo 8- má nepřejištěnou první délku (prý 6+). Slaňuji ji, zajišťuji a čistím. Roky to nikdo nelezl. V pokuse jsem rád, že jsem si to dopředu nachystal, protože cvakat ty dva nýtky, do kterých se nevejde karabina, by bylo z pozice fakt za trest. Druhou délku předlézá Lukáš, a tak je z toho takový ušmudlaný flash. Celkově pěkné, ale… Takže to zase nikdo nepoleze.
Pravá vpřed.
Býčina se neomrzí. No vlastně už trochu jo. Co kdybychom si ale zakázali chyty před obličejem? Tak jo, máme tu novou cestu! Ne, vážně. Logických směrů hold ubývá, a tak člověk přemýšlí coby. Malej bejk 9+ je v podstatě parádní bouldering po barevných (rozuměj definovaných) chytech. Naštěstí se mi daří vymyslet kolínko a bouldr jdu trochu jinak než zbytek skvadry, takže taky cajk. V horním technickém dolezu však někdo ustoupl stup. Co?! No dobře, tak znovu. Chvíli sedím, přemýšlím. Takhle by to šlo a takhle zase fakt ne.
Zkouším snad všechny zbylé kombinace stupů, chytů a končetin. Mimochodem dobrý úkol do úvodu do kombinatoriky – Kolika způsoby je možné přelézt Malého bejka, máte-li k dispozici tři stupy a tři chyty, které můžete brát oběma rukama a v různém pořadí? Po krátké anabázi mám vymyšleno a při příští návštěvě i vylezeno. Hned se pouštím do Asuovi novinky Stalker 9+ vlevo od Zrcadla. V plánu je se do toho dnes jen podívat a vymyslet. Dole boulder, ve kterém stačí silné prsty a pevné tělo, krátký odpočinek a supermanovský dosah spoďáku, při kterém vám možná vypadnou oči z důlků. Za ten risk to ale rozhodně stojí. Dolez 7+ potrápí hlavně hlavu. Tady přece nechceš spadnout. Průlez se daří celkem rychle. V ostrém padám v Superrmanovi. Ve druhém taky. Kluci dole něco zkouší déle, než jsem čekal, a tak do posledního pokusu nasazuji čelo. Dám, nedám. Nedal jsem. Ale hned dole, takže protestpokus. Převázat nadechnout a jedem. Klasika levá, pravá, pojď, pojď. Aha, už jsem v odpočinku. Nádech, výdech. Superman na max a už jen 7+ka, ve které přeci nechceš spadnout. No ale málem jo. Naštěstí laktát ještě chvíli vydržel a já vyvrcholil. Ok, to je fajn, na to, že jsem si to přišel jen prolézt.
Další rozpolcení shledávám v rozhodnutí zdali lanit nebo bouldřit. Zde však přichází čistý pragmatismus. Máš jističe nebo nemáš? Nemáš? Tak nekecej a bouldruj. Pár výjezdů směřuji do pro mě lehce opomíjené destinace Sloupu. Novinky na Hřebenáči mě nenechávají chladným. Fintové Silence soft 7B přelézám poměrně rychle. Holt nohy nad hlavou mi celkem jdou. Dále se pouštím do dlouhé roky odloženého projektu Caveman Patrik 6C+.
Nástup pořádně z jeskyňky a hore háj. Fakt pěkné kroky, jen škoda toho smetiště. Zkouším také novinku od Honzy nahoře na Matce, ale v druhém kroku ani obraz ani zvuk. To asi za 7A fakt nebude Honzo. Každopádně moc pěkná záležitost. Pro další návštěvy volím Casino. Všude je vlhko, a tak je to vlastně volba bez alternativ. Mimo loni rozlezené Nekampaně 7A se mi daří ještě novinka Vykrúcaj, neremcaj 6C+. Kruto trojkrok pro siláky. Přidávám prodloužení Světákovej 6C+, které nezvedá klasu, pouze estetiku pohybu. Inspirován venkovním Ukaž, jak ti to stojí se pouštím do podobného traverzu. Nakonec z toho vypadává vcelku vděčná linka Stůj co stůj 7A. Nachystejte si spoďákovou sílu a rozpětí kondora. Abych nezapomněl na lehčí kousky. Oprášil jsem na Rasovně minisektůrek Vikking, kde vzniklo pár lehkých, zato však krasově krásných bouldrů. Zkuste, uvidíte.
Stůj co stůj.
Poslední letošní krasová kapitola se odehrála ve znamení žebříčků a železa, protože to jediné je pro pořádné chlapy. Klenba Macochy by mě jistě učarovala už jako malé batole, kdybych o ní tehdy věděl. Letos jsme si s Houbou vybrali obávané Americké hrátky 5A4. Nejvíce jsem se bál prvních deseti metrů, kde prý případný pád znamená vytrhání všeho a rychlá rozlučka se životem nebo minimálně zvýšení počtu vašich kostí či jejich částí. Nakonec se však ukázalo, že v první délce byly asi jen dva nejisté kroky. Stlučený čok se skobou a špatná horizontální jednička. Následoval traverz po třech háčcích kamsi doleva ke skobě. Tady doporučuji se nedívat moc doprava, protože pohled na zvětšující se vzdálenost od špatného jištění nemusí každému dělat dobře.
Další délky probíhaly už celkem ve sjízdném duchu. Bylo ještě pár amuerte míst, kde padat nechceš, ale to už se dalo skousnout. Třeba při myšlence pádu nad třetím štandem se mi chtělo skoro až smát na plné kolo. Jistě bych totiž skončil Houbovi rovnou na hlavě. Sedíc v háčku jsem tedy nadupal do posledních a kladivem se zachytil smyčky visící z nějakého jištění. Dále následovalo jen rychlé oddychování a dolez délky. Poslední zajímavý moment celé akce bylo, když se Houbovi rozbilo čelo v poslední délce na Desatero. Žumaroval tedy po tmě a já na něj shora křičel, co jsem kde založil.
Povznesen nad gravitací.
Doufám, že příští rok přinese minimálně stejnou porci krasových zážitků jako tento. Když nad tím tak přemýšlím, tak mám to rozpolcování vlastně rád. Člověku to dává možnost volby, a to je vždycky dobře (pokud si zrovna nevybíráte z deseti pro vás identických sad talířů a vaše žena chce nutně znát váš názor).
Psáno v prosinci 2018.
Text, foto a video: Filip Zaoral
Kontaktní formulář
NADZEMÍ - Úvod
O projektu
Redakce
Pro média
Přidej článek
Inzerce
Lezecká škola
Plánované akce
Lezecké blogy
Kontakt
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE:
11.12.2019 11:22
Miláno:
Super, díky.
07.12.2019 08:24
goat:
Výborný rozhovor, díky. Hausmann je asi poslední zastánce koulí na zeměkouli. A před prcáním se teď půjdu...
© COPYRIGHT 2009 - 2015 NADZEMI.cz Česká republika. Všechna práva vyhrazena. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora. výškové práce
Partneři | Tento web vytvořilo Grafické studio 321 CREATIVE PEOPLE.
×
