Krasová abeceda eF

S přicházejícím víkendem přichází i nová várka z Moravského Krasu. Venku se nám už oteplilo, a tak výmluvy na počasí a zimu začínají být opravdu nemístné, takže doufáme, že vás ve skalách bude víc a že se s chutí vrhnete do přelézání svých projektů. Dnes se mrkneme na pár kousků začínajících na písmeno F. Zastoupena je hlavně nižší a střední obtížnost (na jarní rozlez ideál). Fil + Asu

Franty Vlka

Žleby – Kateřinský prst, 5, F. Vlk, 1945, 25m, borháky, sportovní

Perfektní volba na letní horké dny, kdy je touha trochu se zchladit ve stínu Žlebů. Jasná linie v majestátní stěně začíná v koutě vlevo a vede diagonálně přes jeskyňku až skoro na hranu, kde už položenějším terénem vystoupáte na vrchol. Zde si můžete užít trochu klidu na malém paloučku a zameditovat pod nepálskými vlaječkami, které jsou zde pověšeny. Místo je to téměř magické.

Feryho cesta

Žleby – Henryho stěna, 6-, V. Pípal, Z. Bělohradová, 1967, 26m, borháky, sportovní

Jedna z prvních ostřejších cest na Henryovce. Rozehřátí probíhá v lehčím lezení na polici, po které následuje bouldřík (užijí si ho hlavně lidé menšího zrůstu) v podobě cvaknutí borháku, který je umístěn dost vysoko (doporučuji vzít smyci na obhoz kamene pod nohama). Následuje krásné lezení ubíhající lehce doleva až ke štandu. Pro bušiče parádní volba na rozlez a na nacvakání nějakého těžšího projektu. Pamatuji si, že zmíněné obtížné cvakání vyškolilo jednoho mého spolulezce, který se s nelehkým úkolem potýkal téměř půl hodiny.

Kolouch ve Feryho cestě (f. Mrnda)

Futurum

Sloup – Nad poustevnou, 8-, P. Weisser, Z. Konečný, 1983, 18m, borháky, sportovní

Škoda, že tahle kráska není jinde. Určitě by se tak lezla více. Takto schovaná za Indií však zarůstá mechem a většina lidí o ní ani neví. Už úvodní metry prozrazují, že tohle nebude úplně ízy. Po cvaknutí klíčového očka se doporučuje ještě vrátit a vyklepat. Následný bouldr totiž vůbec není zadarmo. Důležité je hlavně vymyslet nohy. Když se vám povede dostat se na polici, máte vyhráno. Poslední metry ke slaňáku jsou už jen z povinnosti. Toužíte-li po troše dobrodružství, můžete zkusit cestu přelézt zajištěni jen hodinami v půlce, tak jak ji vylezli i autoři. Dopředu však varuji, že to je dost punkový zážitek!

Tuším že autoři aspoň ještě jedno očko použili, ale i přesto to měla být především hudba budoucnosti (futurum). Nedokončený Čumpelíkův projekt totiž dolezla až tehdy mladá a nadějná dvojice Weisser-Konečný, kteří chtěli ukázat, že RP má smysl i v Moravském krase. Tedy první linka udělaná v podobném duchu na zdejším vápenci. Přeji příjemný prožitek!

Francouzská nevěra po česko-polsku

Holštejn – Lidomorna, 8+/9-, T. Klinger, 2010, 18m, borháky, sportovní

Trochu vtlačená, leč velmi pěkná a krokově vděčná šílenost vpravo Vlevo na Lidomorně. Holt autor chtěl přispět také svou troškou do krasového mlýna. Když dodržíte striktní směr, tedy přesně mezi Averzí a Kontraverzí, cesta vám nabídne pěkný bouldřík a vzdušné lezení po hraně zakončené lehkým dolezem.

Osobně mi sice z trojlístku cest příjde nejlehčí, ale záleží na individuálních proporcích. Veselý životní příběh jednoho z lezců se tak doslova vtiskl i do místního kamene. Každopádně, aby vám přítelka zdrhla ve Fráňu s Polákem je už samo o sobě přísný quest, ne?

Franky Dlouhán

Josefovské Údolí – Modrý rys, 6+, 20m, nýty + vlastní, sportovní

Jedna z mála čistě tradičních cest v Josefovském údolí. Problém je vlastně a pouze v přechodu do plotny, ale když máte dost hejblátek, tak není třeba mít strach. řekl bych, že ideální cesta na naučení se odvážit se. Oficiálně je sice cesta připisována Stoupovy, ale stejně tak lezena už o 20 let dřív. O dost snažší, než vedlejší Ostravská smrt.

Fleischbank

Josefovské Údolí – Krkavčí stěna, 5+, A. Czerny, E. Wagner, F. Krammer, 1934, 90m, borháky, sportovní

Nejsem si jistý, proč si Němci tak libovali v traverzech (možná aby to pak využili v Dolomitech), ale každopádně tak vznikla nejdelší cesta na Krkárně. Dá se rozdělit do několika délek, ideálně lézt, dokud nezačne táhnout lano. Nástup shodný s Lesnickou a dále Werutou do jeskyně. Trochu sestup a první obtíže v traverzu Diretky. Pak laláč až do Kubáska a bouldr při přechodu Čertova lože. Společně s dalším traverzem - Stuhou a Býčí skálou ideální pro retro den, kdy neztratíte výšku...

nákres - Wagner

The Fascination street

Josefovské Údolí – Býčí skála, 7+, M. Rampouch, 1995, 20m, borháky, sportovní

Z police Idaha vede parádní pilíř ve vápně jak někde z jihu Francie. Její najlepší část pak sleduje tato cesta. Hodně se hodí správná technika nohou a pro OS i tušit, kudy vede cesta, nějaká drobná klička se totiž vždy hodí. Z dnešního výběru cesta za 5 hvězdiček! (Futurum 4)

Fiesta

Rudice – Masiv hradu, 9-, P. Weisser, V. Pípal, P. Štulpa, 1987, 14m, borháky, sportovní

Klasická lištová rudická natahovačka. Jedna z těch, u kterých je lepší si počkat, až dozrajete. Mluvím z vlastní zkušenosti. Kdysi jsem v ní nasázel snad tisíc pokusů, což mě dovedlo téměř k šílenství. Nechal jsem ji tedy nějaký ten pátek uležet a po čase jsem ji jen rychle kroknul a z ,,prvního“ ostrého to tam poslal. Nástraha cesty spočívá v brutál nátahu/skoku z ničeho a ještě horších nohou do slušného bočáko madla. Pak stačí jen střední vytrvalost v pozitivních lištách a můžete si pískat.

Každopádně v bouldru doporučiji použít pravý palec na bekend a pěkně zamknou prsty, vše jde posléze snadněji...Yes, viva la fiesta! Hurá na žúr! 

Planta nezvládá dolez Fiesty (f. Sekanina)

Flash dance

Sloup – Nad Sloupskou jeskyní, 9-, P. Štulpa, 1987, 14m, borháky, sportovní

Kráska nebo zvíře? Jak se to vezme. Krokově jistě kráska, s jištěním to však bude horší. Z lišt pod třetím se prostě padat rozhodně nedoporučuje. Svah je blíže než si myslíte. Sám jsem nejednou skončil pod jističem (cca metr nad zemí). Bouldr se dá vyřešit různými způsoby. Mě nejvíce vyhovuje série několika krutých beckendů zakončená poskokem do horšího spoďáku a hůrá do kýžených lišt. Cvaknout, vydýchat a neposrat dolez. Howgh.