O projektu Stavění cest Pro média Inzerce Kontakt
 
FACEBOOK

Follow Your Quest

Podcast
Hory
Lezení
Bouldering
Lezecké školy
A-Z
MENU
FACEBOOK TWITTER
LEZENÍ - ČR

Follow Your Quest

31.08.2015
Follow Your Quest

Co je Follow your Quest?

Follow Your Quest je výzva pro všechny, kteří mají chuť posouvat vlastní limity. Nezáleží na tom, zda lezeš šestky nebo desítky, důležitá je vůle či chuť vystoupit z komfortní zóny a pokusit se zrealizovat projekt, o kterém již delší dobu sníš nebo který Tě nenechává klidným, ale zatím jsi nenabral dost odhodlání. Necháme na Tobě, zda to bude cesta v dalším stupni obtížnosti, první horská túra, nebo prostě nějaké peklo po vlastním.
Každopádně je to jednoduché. Prostě se hecni se a zrealizuj svůj quest. Napiš o něm článek s fotkami, natoč video a zašli nám jej na adresu: [email protected]. V rámci výzvy můžeš taky nominovat své další přátele, kteří se ještě neodhodlali zapojit.
Nezapomeň, že výsledek je pouze třešničkou na dortu. Samotný proces by Tě měl bavit a motivovat dojít zdárně k cíli. Rozhodně se nenuť do něčeho, na co skutečně nemáš, dokázat odhadnout své současné možnosti a uvědomit si slabiny je dobrým předpokladem pro zvládnutí tvého cíle. Nakonec, překonáváš především sám sebe a rozhodně s nikým nebojuješ. Svou motivací však můžeš podpořit další lidi. Tak si to užij!

Nejzajímavější (video) reporty pak na základě ohlasu oceníme výjezdem do skal v jížní části Evropy za účasti špičkového světového lezce.

.
 

 

Jak vznikla idea Follow Your Quest?

Dlouhodobě jsem se potýkal s nečekanými zvraty v podobě vážných úrazů. I přes pochyby jsem zůstal věrný své vizi a drobné projekty, především v podobě dříve nevylezených hákovaček nebo vyzývavých linek některých prvovýstupů mne přesto dále motivovaly. I přes omezené fyzické možnosti jsem dále pokračoval v tréninku, který mne pak na tyto questy připravil. Po přelezu cesty Salve Walley v Moravském krasu jsem se rozhodl sdílet svou zkušenost i s dalšími lidmi, kteří různým způsobem pochybují, zda na svou vysněnou cestu mají. Uvěřil jsem, že vůle může být natolik silná, že se lze popasovat i s nepříjemně vyhlížejícími zraněními a konečně, že samotný proces lezení není jenom o zlepšování fyzických možností, ale také o rozvoji psychiky a mentálním úsilí. Follow Your Quest má být především jednoduchou formou motivace pro všechny a zároveň inspirací pro výběr dalších osobních cílů.

 


 

 

Jak by mohl vypadát report o tvém questu?

Přibliž nám, proč sis vybral daný quest a jaká byla pro Tebe motivace. Popiš nám svůj proces realizace a poděl se o své zážitky. Nezapomeň přihodit pár výstižných fotek. Zkus si vybrat další dlouhodobější cíl, případně nominuj lidi ze svého okolí.
 

 

Jak by mohlo vypadat video o tvém questu?

V rámci videa můžeš zachytit svůj vývoj v rámci questu, resp. samotný přelez. Neboj se podělit byť jen o dílčí úspěchy. Přibliž nám své pocity, či motivaci pro svůj quest. Neboj se být otevřený. Nezapomeň, že kratší výstižný shot je častokrát více, než hodinový film. Můžeš také něco vzkázat ostatním lezcům.
 

 

Jsi připraven/a na svůj quest?

V případě jakýchkoliv pochybností, nebo dotazů se obrať na email: [email protected]

 

Pro inspiraci:

Nakonec motivační článek, který napsal  Jirka "Švihy" Švihálek v listopadu 2009, kde popisuje svou motivacu pro vysokou sázku v Salve Walley a startovní video Follow your Quest. Jen dodám, že od doby, kdy byl napsán článek, v první délce cesty přibylo pár borháků, které nahradily část pochybných nýtů:

Nedávno jsme se s Asuáčem bavili o morálových cestách, jak k nim přistupujeme, proč je občas máme chuť lézt a hlavně co nám dávají. Asu se na tomto tenkém ledě pohybuje prakticky neustále, já na něj vstupuji zpravidla spíše přes zimu při lezení mixovém a hákování (to jen pro vysvětlení, aby za chvíli někdo neryl, co to tady plácám, když žádné morálovky nelezu).

No, zpět k jádru pudla. K čemu že jsme se tedy dobrali? Shodli jsme se prakticky ihned. Občas zkrátka je potřeba si takříkajíc ,,vsadit“, jít do určitého únosného objektivního rizika. V případě rozlámané skály věřit nejen sobě, ale i té skále, v případě špatného jištění uvěřit aspoň trošku i tomu jištění, v zimě uvěřit sněhu v lavinovém svahu a tak bych mohl pokračovat. V zimních mixech, hákovačkách a rozchrastech typu Kocovina je tahle ,,sázka“ nezbytností. Bez ní by člověk tyto cesty jednoduše nemohl lézt… V dnešní době se člověk snaží mít (a prakticky má) vše pod kontrolou, stále hledá absolutní jistotu, i lezení se vyvinulo tímto směrem. Důkazem jest, že sportovní lezení je zdaleka nejpopulárnější disciplínou. Co se ale stane, ztratí-li člověk tuto jistotu? Díky lezení je možné si to vyzkoušet. Vyzkoušet, jaké to je, když úplně vše pod kontrolou mít nemůžete, protože to jednoduše ani nejde. A jak ví každý, kdo si někdy na něco vsadil, je to vzrušující, a navíc toho můžete v případě výhry spoustu získat. Jde prostě o to si zvyknout a smířit se s faktem, že v určitých cestách jistota prostě neexistuje. 

pht - Nadzemí

 

O co se tedy hraje? Vyzkoušíte si ten jedinečný pocit, jaké to je nemít vše pod kontrolou. Jen v takových cestách můžete zažít tu obrovskou úlevu, že to dobře dopadlo a můžete se jít ožrat.  Prostě ucítíte život až v morku kostí. Ucítíte ho, znovu uchopíte a opět s ním nějak naložíte. Abstraktně řečeno, vyšlete sondu do vlastní duše. Přináší uvědomění si sebe sama, své hodnoty. Všední problémy a strasti se stanou malichernými, protože se naučíte vážit si sebe sama a svého okolí. Zjistíte, co je pro vás skutečně důležité. Budete zase o kousek blíž k přírodě, ucítíte k ní vděk, protože ten lokrovatej chyt vás zase zázračně udržel, lavina zas nespadla a i ta bouřka Vás skoro:o) minula. V neposlední řadě je to čistá euforie po přelezu, kterou stojí za to zažít. Je Vám to snad málo?

Hodně lidí, co si na tento způsob duševní očisty zvykli, už život bez ní ani nepovažují za plnohodnotný. Jak zaznělo v The Sharp End, radši 20 let tohoto, než 80 let nudy. No, těžko říct, jestli je to úvaha správná, nemůže říct asi nikdo na sto procent, ale něco na tom bude. Protože chvíle, kdy skutečně žijeme, přece jistě stojí za nějakou tu sázku.

OK, úvodník do problematiky máme, ať více či méně srozumitelný a pochopitelný. Chtěl bych se s Vámi totiž dnes krátce podělit o zážitky z jedné takovéto cesty. Tou cestou je hákovačka Salve Walley na Jáchymce, která snad nejvíce ze všech cest, co jsem v Krase lezl, vystihuje výše řečené. Stručně bych ji charakterizoval jako hrůznost, která jednou někoho zabije. Bohužel (nebo bohudík?) je totiž u ní nutné vsadit do banku poměrně mnoho. Prastaré nýtky s utrhanými očky, některé zpola povytažené ze skály, nedovolují žádnou chybu, jakékoliv větší zatížení některé z těchto rakovin by totiž s největší pravděpodobností skončilo velmi nebezpečným přistáním prvolezce až hluboko na zemi. A i když chybu neuděláte, stále je tady ta železná jistota, že jednou se to s někým vytrhá celé. Jen se čeká, kdy a komu se to stane…

Cesta se leze nejlépe na dvě délky, kdy první délka je právě tou vrcholně delikátní. Bohužel, při losu vyšla právě na mě. Krom výše zmíněných důvodů, proč takovou blbost lézt, nás táhlo také to, že bychom rádi s Márou přelezli všechny hákovačky v Krase, a u cest tohoto typu se nevyplatí čekat, rok od roku se stav nýtků zhoršuje. Navíc je to prostě legenda (prý se tam někdo zabil, ale nevím), nešlo tomu odolat.

pht - Nadzemí

 

Pod Jáchymku jsme přišli ještě ve veselé náladě, ale jakmile jsem začal nabírat výšku nad jediným dobrým nýtem, a jakmile jsem překonal hranici, odkud je to jasná zem (tak z deseti metrů), nálada byla v tahu. Fakt jsem se dost bál, a několikrát vážně uvažoval o tom, že se na to vyseru. Když se třeba v horách dost bojím, začínám si zpívat, jen tak, potichu, pro sebe. Po chvilce to na mě přišlo i tady. Jenže s dalšími a dalšími kroky přes snad stále horší nýtky jsem se dostal do nového stadia. Už jsem zpívat přestal, a několik nekonečných minut mlčel jako zařezaný, což u mě tedy zvykem skutečně nebýváJ. Po nějaké době jsem se dostal k nýtu, který neměl očko, ale ani dřík nešel obhodit čokem či repkou. Krve by se ve mně nedořezal. Naštěstí se zde naskytla první možnost založení vlastního jištění. Tutový čok šel založit po hodně dlouhém (pro mě ultramegadlouhém) nátahu z posledních příček žebříčků. Bohužel, z lezecké pozice není vidět, jak je vlastně založený. No, naštěstí byl založený dobře, protože ta spárka je fakt dobrá. Potom ještě krok přes frend za odštípený kámen (ale asi je to kompakt), hurá do nýtku s poloroztrženým očkem ze zinkového plechu (rozhodně nezatěžovat plnou váhou, ale vyšmelit nějak jinak!) a bylo to za mnou. Štand je tutová skoba a obří hodiny erárně provázané. Odměnou je ještě vrcholovka vložená u štandu hluboko v jeskyňce.

Závěrem bych ale přece jen upozornil, tohleto sázení má i svá úskalí. Když člověk sází příliš často a moc, stává se z něj gambler, a s nimi to obvykle nedopadá dobře. I sázet se musí střízlivě, a toto sázkařské opojení si dopřávat jen občas, v omezeném množství.

Spoustu štěstí při Vašich sázkách přeje Švihy.

 

Video z jara letošního roku včetně komentáře autora cesty Pavla Ševčíka:

 

Klíčová slova pro tento článek: Follow your quest, Salve Walley, Tendon, Asu, Jiří Švihálek,
Diskuze (15 příspěvků)
31.08.2015   08:39:18
zaoralf
cau, paradni napad a videjko. mohl bych vyzvu pojmout i trochu jinym zpusobem, nez jen zdolani super tezke cesty? uz delsi dobu mam osobni quest v podobe 1000 krasovych cest...
31.08.2015   08:53:40
asu
heleďs výzva je na tobě, když si někdo vybere, že chce udělat sto shybů za minutu je to taky možnost. fantazii se meze nekladou. užíte si to!
31.08.2015   16:15:05
P.
Sympatičtější jsou mi osobní, soukromé výzvy. Vyzývat k tomu, abychom dělali i z takovýchhle věcí (jako byly v textu nebo ve videu; nebo zkrátka z osobních výzev) šou, se mi trochu nepozdává. Zdá se mi, že je to dobrá cesta k vyprázdnění a k vítězství formy nad obsahem a hodnotou. Respektive, vnitřní hodnotu dost snadno vycucne bezedné vakuum hodnoty komerční, a to může být škoda jak pro toho, kdo se nechá připravit o prožitek, tak pro všechny, jejichž svět se zase trochu poposune jistým směrem. (Napsala jedna bezzásadová stará rezavá konzerva P., která se před pořádnou výzvu nepostavila už kdovíjak dlouho :)
31.08.2015   18:40:05
T
Podle mého názoru to není špatný nápad. Myslím, že každý lezec, či lezkyně, kteří nelezou jen TR a pak nepíší komentáře o tom, jak jsou pěkné cesty, které vylezli, se vlastně překonávají a tedy vlastně řeší své soukromé questy. Bez toho by lezení byla neskutečná nuda. Jak to však prezentovat nevím. Asi ne každý má na to z toho točit videjko.
01.09.2015   07:09:21
asu
ad P. - do určité míry souhlasím, že by se tak mohlo stát, ale vzhledem k tomu, že opravdu silné prožitky jsou tak, či tak nepřenositelné, nebojím se, že by daný jedinec skutečně pad do prázdnoty. to že se zvládneš popasovat s nějakou ze svých výzev a sdílíš tento zážitek s druhými ještě neznamená, že by to nemělo být naplňující... čím dál víc mi připadne, že každý přístup je správný. ne každý přístup tě ale přivede na zajimávou cestu, ne káždá cesta ti otevírá nové možnosti. tato výzva je určena těm, kteří alespoň chtějí okusit jiné cesty, i kdyby to bylo jen nahlédnutí. prostě změnit koleje a zkusit jet.... ad T - video točit nemusíš, stačí článek s fotama. každopádně otázka prezentace závisí na osobním přesvědčení (viz třeba lezu sám pro sebe). když se někdo zapojí i přesto, že to dělá pro sebe a cos zrealizuje (akorát to neodprezentuje), tak je to v pořádku, on se hecl a zároveň zůstal věrný svému přesvědčení... příjemnou zábavu!
01.09.2015   09:43:37
V.L.
čau, mě to připadá jako super nápad. Představa, že mě nominace dokope k realizaci něčeho, co bych normálně odsouvala ... zamrazí, ale jo, je to krok kupředu. Líbí se mi, že se nedělá rozdíl mezi tím kdo jakou obtížnost leze. Adrenalin nám všem v žilách pumpuje stejnej, ať je to začátečník, který se pustí do prvního tahání šestky nebo profesionál. Oba překonávají sami sebe. Doufám, že se projekt vydaří. Ad P: mě to nezní jako šou nebo předvádění se. Nebo soudím to podle sebe. Když bych takové video natočila, bylo by to spíš o chuti sdílet s ostatními ten adroš a radost z toho, že jsem se posunula zas o koousek dál. A stejně ráda skouknu i videa svých známých a budu sdílet s nima jejich úspěch. Ať už to bude ten začátečník nebo profík. Vůbec nechápu, co myslíš tím vyprázdněním. To jako máme přestat psát články o tom, co se komu povedlo za přelez a radši ať si to každý bude doma psát do deníčku, ktrerý si pak zavře do skříně, aby se z jeho zážitku neztratila vnitřní hodnota?
01.09.2015   09:50:41
asu
http://m.epictv.com/media/podcast/-how-to-train-for-9a-routes-and-hold-down-a-job-%7c-mar-lvarez-no-logo/603112
01.09.2015   10:58:52
P.
Někdy mi jako tý starý konzervě připadá, že lidi, co všechno dokumentujou s předem připraveným záměrem vzápětí to ukazovat ostatním, žijou trochu míň autentický životy. Místo aby prožívali plně okamžik, jsou rozdvojený - půlka je tam, kde jsou, a druhá půlka už je jakoby pozoruje zvenku a hodnotí, jak to vypadá, těší se na moment prezentace... Je to takové stále silnější zaujímání estetitzujícího (a v mém prožívání trochu neautentického) postoje. Omlouvám se, napadl mě teď trochu extrémní příklad. Jsou třeba lidi, co si točí porod. To absolutně nechápu, přijde mi to jako totální rouhání, hloupost. Nechápu, jak někdo může takovou věc tak vyprázdnit (místo té intenzivní a neopakovatelné chvíle hledat záběr a koukat se na tu bezprostřední a silnou věc skrz objektiv a tak se jí vzdálit...), a jak si někdo troufne se na to pak třeba dívat. Mám zkušenost, že když po mně někdo najednou chce, abych se někam kouknul, usmíval... protože zrovna fotí, dost mě to ruší a připadá mi, že začínám v tom okamžiku podvádět. Nevím přesně, jak formulovat koho nebo co - asi sám sebe, ale asi i tu chvíli, ve které něco nějak běží a ono se to najednou nějak přerovnává... Samozřejmě se dívám rád na nějaký fotky z lezení (sám jich s tímhle přístupem mám naprosté minimum), rád si přečtu článek... Aj to video skouknu, jasně. Ale ve svým mimoňským světě pro mě jsou nějak silnější lidi, kteří prostě žijou, než lidi, kteří se ukazujou. Asi bych viděl pro sebe důležitej rozdíl i v tom něco prožít a pak, ex post, o tom třeba něco napsat, když se ukáže, že by to z nějakého důvodu stálo za to... a nebo taky ne... než dělat něco už předem s vizí či dokonce povinností o tom referovat. A nebo dokonce motivaci pro to, něco dělat, nacházet v té následné prezentaci. To už je estetismus a(možná i exhibicionismus) skoro čistej. (Tak to ale samozřejmě nemusí být u těch, kdo se nechají touhle výzvou inspirovat.) Tím nikomu nic nechci zakazovat ani ho o něčem přesvědčovat, je to jen pokus (neobratný) formulovat osobní postoj. Takže přeju všem hodně osobních, nesdílených a nesdělitelných prožitků, které zůstanou uložené ve své neredukované komplexnosti a z disku je resetuje možná až zubatá. A třeba ani ta ne :)
01.09.2015   12:11:11
V.L.
how czech... sorry, ale fakt mě někdy ta naše zaprděnost štve.
01.09.2015   13:11:46
P.
Sem myslel, že nejsem konfrontační (agresivně). Zaprděný určitě aspoň trochu jo. Tak si nenech otrávit vzduch, a žij jak je ti to příjemný.
02.09.2015   07:37:03
Leošák
Souhlas s P. hovoříš mi z duše. Člověk je často rád, že má kolem sebe ten svůj okruh pro něj "normálních" lidí, který vidí časteji osobně než na selfíčkách na Fb :) Ať žijě česká zaprděnost, jsem hrdý, že jsem zaprděnej čech!...Ne ve všem, ale v globále určitě
02.09.2015   17:44:09
Čaj
Ahoj Piškote. Tvé názory mi přišly vždycky sympatické a stejné je to i dnes. Naprosto s Tebou souhlasím. Obdivuji mnohé lezce z mého okolí, z kterých musíš dolovat co vlastně vylezli a zpravidla, čím větší pecka, tím o tom mlčí - nemají důvod to někam vytrubovat. Na druhou stranu jsem se před lety rozhodl založit lezecký blog, abych se podělil o krásná místa a tipy pro ty, kteří o to mají zájem. Čas ukázal, že těch lidí není zas málo a to mě těší. Bylo to lepší řešení než při každém lezeckém srazu lidem vysvětlovat polohu těch a těch méně známých oblastí a tipů na lezení na písku. Když píši, tak je mnohem jednodušší si fotky obstarat sám než se někoho doprošovat, a proto mnohdy působíme jako marnivci, které těší, že jsou na fotce u článku. Nebudu vám namlouvat, že nejsem ješitný a rád přihodím fotku, kde nejsem v lezecké pozici „dylina“. Ale stejně tak, ne-li raději tam fouknem nějaké ty kamarády z okolí. Postupem času jsme zkusili s Asuem pracovat v outdooru, neboť nás to baví a jelikož on má na starosti marketingově Tendon a já Wild Country, tak se některé podobné akce neobejdou bez našich maličkostí. Překousli jsme, že musíme žvanit do kamery a jiné taškařice, nicméně se snažíme stále ctít to, co máme v lezení rádi. Asu například překonáváním výzev v podobě cest z článku výše. Já v podobě prvovýstupů od nejmenších kvaků napříč ČR a trenérské práci. Kdyby to tak nebylo, asi bychom neměli práci v oboru, který nás tak naplňuje. S pozdravem Čaj.
02.09.2015   21:07:13
Leošák
Btw. Nápad a téma projektu je super, a myslím že bude mít uspěch. Primárně jsem reagoval na příspěvek V.L. a narážku na čechy...asi jsem trochu patriot. Piškotův názor se mi líbí v obecné rovině a myslím, že to vystihl. Podle mě se totiž projekt bude líbit primárně tipu lidí, o kterých psal Piškot a těch je čím dál víc. O to se mi projekt zdá víc perspektivní, protože si najde širokou základnu lidí co se ho zučastní.
02.09.2015   21:28:36
P.
No ty vole, teď to sklouzne k výměně oficiálních tiskových prohlášení :) Fakt by bylo bývalo možná nejlepší, kdybyste tu autistickou konzervu hnedle smázli, jak jsem navrhoval v mailu. Já tu rozpolcenost, o které píšeš, Čaji, asi chápu a asi jsem to tušil od samýho začátku, že vlastně právě už z tohohle důvodu není dobrý něco komentovat. Obzvlášť mě mrzí druhej koment, což měla být jen nekonfrontační snaha cosi osvětlit V.L. (legrační, že?) Hele, držím palce, ať vám to šlape. A jestli se vám přitom povede najít i nějakou vyváženou polohu, kdy to nebude úplně blbé a přitom to bude i marketingově zajímavé, bude to vůbec dobrý. Je fakt, že ve spojení psychicky náročných výzev a oslovování mas (nadsázka) vidím trochu riziko nebo rozpor, ale jak psal Leošák, fungovat by to mohlo. Tak ať přitom moc brzo nevyhoříte. No a blog, respektive web - dobrý. Zprávy z velkých stěn často dokonce parádní. Díky, a ať vydrží síla aspoň ještě chvíli. Jo a až se robot dozví, že furt chcete psát při ověření jen dvacet dva, pěkně vám to tady zamoří.
02.09.2015   22:48:32
V.L.
ad P. konfrontační jsi nebyl, není potřeba nic mazat, každej má právo na svůj názor. Spíš sry za moji reakci, asi sem úplně nepatřila jak náladou, tak tématem. K tématu: Možná že se pohybuju v sociální bublině a proto se mi těžko věří tomu, co píšete. Měla jsem za to, že naše generace už je v tomto ohledu vyzrálejší. Že se nepotřebujeme předvádět, a na druhou stranu se čím dál míň stydíme, čím dál míň se bojíme úspěchu a nebojíme se to sdílet. Skutečně mám kolem sebe lidi, kteří cestujou, sportujou, přemýšlí, tvoří, jsou úspěšný v rámci svý práce. A to, že o tom napíšou na blog, článek, natočí video, udělaj vernisáž, postujou fotky na fcb, pro mě z 80% není o narcismu, ale o tom, že maj skutečně co předat, něco vytovří a až na druhým místě to pošlou dál. A nikdo to neřeší (nebo to neřeším jen já?). A do týhle kategorie spadá jak časnačaj, tak hromady dalších projektů, který ráda rozklikávám, navštěvuju a čtu, protože mi rozšiřujou obzory a inspirujou mě tím, že někdo prostě má rád to, co dělá nebo to dělá dobře. Proto jsem tolik kvitovala Follow Your Quest a po naší diskuzi jsem vopravdu tůze zvědavá na to, kam se to posune :)
 Přidat vlastní názor
Napiš číslicemi "dvacetdva":
Maka Horská
Grafické studio 321
 

Kontaktní formulář

Jméno: *
Příjmení: *
E-mail: *
Telefon:
Dotaz: *
Napište číslicemi "tři dva jedna":

NADZEMÍ - Úvod
O projektu
Redakce
Pro média
Přidej článek
Inzerce
Lezecká škola
Plánované akce
Lezecké blogy
Kontakt

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE:

12.06.2025   13:23
Rosťa:
t Adler byl první kdo Direct zopakoval
31.01.2025   08:51
dom:
Děkuji, obohacující.
10.01.2025   17:33
Maťo Belica:
Ahoj Andrej , náhoda chcela aby som si vypočul celý rozhovor. Moc pekné rozprávanie. Ďakujem, nech sa Ti darí. ...
10.01.2025   09:01
Čaj:
Ahoj, no popletl jsem to :)
08.01.2025   13:00
DTX:
Hotel Savoy na Zeď v Tisý dělal Pavel Kulík, duo Maršík + Maršík dělali vedle cestu Liftboy
13.11.2024   14:47
Pitel:
Pěkné video, ale strašně špatně nazvučené.. :_/
 
Nadzemí

© COPYRIGHT 2009 - 2023 NADZEMI.cz Česká republika. Všechna práva vyhrazena. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora.

Partneři  |  Tento web vytvořila digitální agentura a Grafické studio 321 CREATIVE CREW. | SEO optimalizace 321 |

321 creative people
×
O projektu
Stavění cest
Pro média
Inzerce
Kontakt
Podcast
Hory
Lezení
Bouldering
Lezecké školy
A-Z