Lezení a Paleo strava

Chlupatí sloni už vymřeli a stravovací návyky Kopčema a Veverčáka dnes budou lákat málokoho. Hledat kořínky a divokou zvěř v betonové džungli by mohlo lecjakého nadšence po pár dnech unavit a na takovéto taškařice kromě toxíků a alternativních studentů nikdo moc není. Holt s hypotékou se čas šetří lépe ve fastfoodu. Ani nevím jak se to celé semlelo, ale chci se s vámi podělit o moji vskutku zajímavou zkušenost se změnou stravovacích návyků.

Když jsem absolvoval výživový kurz Nutris, probírali jsme kde co. Od skladby základních makroživin (bílkoviny, sacharidy a cukry) až po výživové doplňky a sodíkovo-draselné pumpy. Sacharidy jsem vnímal jako základní zdroj glykogenu (energie pro svaly) a tudíž pro sportovce včetně lezců naprostou nutnost. Na přednáškách jsem tetám v Deichmanu doporučoval omezovat přílohy (těstoviny, rýži, pečivo…), když celý den sedí na zadku a raději se krmit maséčkem a zeleninou. Ovšem je bez debat, že pro kardiovaskulární sporty (cyklistika,triatlon, vytrvalostní běh…) jsou sacharidy naprostá nutnost. Otázkou zůstávalo do jaké míry se to týká lezení a také proč bych měl nedej bože někdy důvod sacharidy omezovat.

 Bohužel jsem na zlomu třicítky pocítil něco, co mě vytrhnulo z výživové letargie. Když potkáte ve dvaceti týpka, co má pekáč buchet na břiše a mlaskne tam každý večer desinku pivísek, tak na třídním srazu po dvaceti letech už má vanu jak těhotnej hroch. Kocouři to vobserou ještě dřív, bo když se nehejbou a baští sračky, tak už v šestnácti mají celulitidu až za ušima.

Já jsem po třicítce s nelibostí zaznamenal rostoucí faldu na břiše. Šlaka! Když se teď neproberu, tak skončím jak strýc Laďa, protože geny k vyzáblosti v rodině z Hané opravdu nemáme. Co teď?

Životní běžeckou formu jsem měl ve dvanácti letech, pod skalama toho taky moc nenadřu, sem tam zatnout šponu za malou hnidu, to není žádný výkon. Když jsem v crossfitu potkával striktňáky paleodieťáky, vždy jsem měl jasno v tom, že baštit celér a tatarák se nejen prodraží, ale lehce by se mohlo stát, že bych se z věčného omezování žrádla pominul.

Ale nepřítele musíš poznat a tak jsem si koupil publikaci „Primal Blueprint“od kalifornského guru Marka Sissona. Začalo to zajímavě a tak jsem se začetl. Většina věcí, které se týkaly tréninku zde korespondovaly s tím, co jsem se učil a s čím jsem měl dobré zkušenosti. Borec teda asi není úplný vemeno a začal jsem brát jeho názory na plnou váhu.

Co jsem se dozvěděl?

Nechci vytahovat věci z kontextů a je mi jasné, že na každý bude mít své osobní zkušenosti s přechodem na paleo stravu. Popíšu vám tedy, co jsem změnil a jak se mi tato změna osvědčila. Začněme od doplňků stravy, které přímo s paleo stravu nesouvisí.

Už na podzim jsem začal denně brát 1000 mg vitamínu C a omega-3. Výsledek těžko pocítit, ale nebyl jsem od té doby nikdy nemocný. Pecka! Když se cítím v náběhu na nějakou oslabenost popřípadě nemoc, dávku céčka zvýším a lupnu do sebe selen-zinek.

Striktní paleo stravu jsem změnil na „80% šmé čajovublueprint dietu“, neboť smysl má jen ta dieta, kterou jsi ochotný a schopný držet po celý život. Nejsem zvědavej na nějaký všivý JOJO efekty.

Tak tedy baštím:

·         Barevnou zeleninu každém denním chodu.

·         Masíčko. Pěkně hovězí, ryby, kuřecí a tak co kvalitního mě padne do oka. Kašlu na salámy, jenom sem tam vezmu pršut do salátu aby byl život krásný.

·         Vejce celá hlavně na snídani. 4 – 5 kousků tam bez ostychu do pánve pošlu ať se práší za kočárem.

·         Ořechy jako svačinu. Hlavně Makadamové ořechy, které jsou božská potravina a také sekané mandle atd. Arašídy hejtuju.

·         Nakoupím kokos, potom se s ním celé odpoledne peru abych se do něj dostal a nakonec křoupu dužinu jako nejlepší pamlsek.

·         Ovoce hlavně na snídani a  ke sportu. Z moštů a džusů jenom ty vymazlené, třeba kde je namalováno na obalu 6 jablíček a čtyři červené řepy.

·         Dylyny do salátu sypu spíš ty čerstvé, které mě ještě nestačily uschnout, protože zásadně nezalívám a neuklízím. Třeba čerstvá bazalka a petržel je pro mě dobrej model.

·         Tučné mléko tam párkrát v týdnu pošlu, k salátům sem tam sejrečky. Cottage, tvargle a faťák mi dělají dobře.

·         Semenama, oliváčem nebo balsamikem pokropím salátek téměř vždy.

·         Nasyslený mám Kaisery tuňákové, echtové beefy na horší časy a olivy.

·         A přišel čas na těch dvacet procent a to jsou pivka J nebo vajnoš, v těchto vedrech rád fandím ginu s tonikem a nepohrdnu ani jinou laskominou.

·         Sladký mám povolenou čokoládu 75% a výš, ale moc mi to nechutná,tak na to hážu bobek.

·         Známí se mi smějí, ale když vidí jak se stávám krásným, tak na tajno taky na tuto stravu přechází J Jde to samozřejmě pomalu.

A co z toho? Cítím se jak pán J Na mě to funguje zatím poveděně. Nejsem nafouklej jak sysel po jídle. Tuky mizí. Na cereálie a přílohy krom velkého zápřahu, kdy si zobnu třeba z brambor kašlu a výsledkem je pocit, že i když každý den nehodím kiláky na hodinkách, tak nechřadnu a neroste mi milan.

K tomu stačí sem tak nějaký klik, shyb a kdybych ještě po plavečáku měl v plánu oblbovat debrecínky,tak se nemusím tolik stydět odložit plovací kabát.

PS: Vegani jsou ufouni. To mi můj malej mozek nebere.

A jaké jsou vaše zkušenosti s tímto nebo jinými změnami ve stravování?

S Pozdravem Čaj.