Příběhy z hor vol. 1 - Alpinist

Nějak z nenadání se TO prostě objevilo a najednou toho mám plnou hlavu. Pak sedím se Stračesem v cáromobilu a dumáme co s tím. Nebo spíš kam s ním? .... Rozhodli jsme se, že na smetiště rozhodně ne. Že tam Alpinismus ještě nepatří. A tak se po Moravských hranách můžete těšit na nový seriál s názvem Příběhy z hor, kde se Vám budeme snažit přiblížit snažení horolezců z jednotlivých koutů světa, ale spíš tak trochu jinak. Ostatně, udělejte si obrázek sami. Stačesovo Intro nazvané Alpinist, věnovaný jedné z nejinspirativnějších osobností současného alpinismu - Marku Prezeljovi:

 

Plavou si to spolu dvě mladé ryby a potkají starší. Dobrý ráno, jaká je dneska voda? Ptá se ta starší těch dvou. Neodpověděly a plavaly dál. 

Po chvíli se jedna z nich zeptá druhé. Co to sakra je ta voda, prosím tě? 

Touhle metaforou začal slovinský horolezec a fotograf Marko Prezelj 6. prosince svou přednášku o otazkách horolezectví na festivalu alpinismu v Praze.

Co to teda vlastně je to horolezectvi? Težko se na to odpovídá, když většina tazatelů nechápe ani otázku, natož odpověď, říká Marko.

 

pht - vše z archivu M. Przleje

 

Aby těchto situací mezi rybami bylo míň, rozhodl se Marko ve Slovinsku založit klub mladých horolezců od 18 do 25 let. Z jeho dílny je např. Luka Lindic a Luka Krajnc, kterým se loni podařila parádní pecka, přelézt volně 1100m českou cestu Rolling Stones (M8) na Grandes Jorasses v zimě a na OS.

Styl jakým jim předává svoje zkušenosti je postaru a natvrdo. Kromě kvalitního tréningu mají jeho svěřenci na "soustředění" zakázané používat sociální sítě a cokoli kamkoli umisťovat, dokud nemají všechno řádně oficiálně odpublikované. Na jejich výměnných pobytech se snaží předávat ducha a energii.

Třeba při úspěšné expedici na Hagshu (6515m) dokázali, že je možné mít úspěch i bez přístupu k internetu, takže žádná předpověď počasí, žádné zprávy, nic. Navíc jim na tomto výjezdu vládní organizace udělující permity vyloženě házela klacky pod nohy kvůli tomu, že tam Indové sami plánovali expedici už několik let.

 

 

Marko taky vrátil Francouzům jejich Piolet d'Or (Zlatý cepín) a to kvůli zvyšování nebezpečnosti soutěže. Jeho hlavní argument byl, že v alpinismu není vítězů ani poražených. Na předávání cen v Chamonix v roce 2006 se regulérnosti a vlivu soutěže na horolezeckou scénu vysmál způsobem sobě vlastním.

 

 

Zajímavý je Markův přístup k životu samotnému - během jediného měsíce dokončil chemické studium na univerzitě v Lublani, vzal si za manželku Katju a stál se otcem. Takovou smršťí událostí potvrzuje pouze to, co se naučil v průběhu let jako alpský lezec - limity jsou všechny jenom v hlavě. 

Více o Markovi se můžete dozvědět na jeho stránkách.