Surf a lezení – Fuerteventura

Fuerteventura – ostrov silného větru, patří spolu s Lanzarote k těm sušším a krajině méně rozmanitým ostrovům, které na kanárském souostroví můžete navštívit. Na rozdíl od Tenerife a Grand Cannarie, zde nenaleznete mnoho zeleně a zmínky o lezení taktéž.

Skalní okna v Barrancos. foto: archiv: Nadzemí

Tak proč se sem vypravit?

Patříte-li do skupiny těch nadšenců, kteří se vypravují po Evropě za velkým větrem, kormidlující Windsurf nebo Kitesurf, je odpověď jasná. V málokteré dobře dostupné lokalitě naleznete tolik prostoru a dobré podmínky jako zde. Navíc je na celém ostrově i mnoho surfových spotů a tak jsme sem letos vyrazili na průzkum ze surfového a lezeckého pohledu.

Flag Beach u Corraleja. foto: archiv: Nadzemí

Náš první dojem po příletu byl spojen se zklamáním z monotónnosti krajiny. Nikde žádné stromy, jen holé, kamenité kopce a podél východního pobřeží pak rozesetá turistická mraveniště plná připálených němců a angličanů, opravdové turistické peklo.

Rozhodli jsem se, že se vydáme na jihozápad ostrova, na pláž Playa de Pared, ve které na nás měly číhat příhodné podmínky pro surfování. Tato sympatická vesnička vlepená do mělkého údolí mezi vysokými kopci skýtala pěkný přístup k útesům a pěkné pláži, bohužel pro nás zde nebyly vlny a paní majitlka místní surfové školy nás poslala na sever, do nejoblíbenější destinace, do Coralleja.

Výhled z Coralejja na Lanzarote a ostrov Los Lobos. foto: archiv: Nadzemí

Corallejo je surfové město, plné specializovaných obchodů, které jinde na kanárech v této koncentraci nenaleznete. Nádherná promenáda s výhledem na Lanzarote a obavaný surfový spot u ostrova Los Lobos, přímo sousedí s nejznámější kitesurfovou pláží Flag Beach, což dělá pro milovníky větrných sportů z tohoto místa ráj.  Navíc je zde blankytně modré moře a dechberoucí pláže zde zejí samotou.

Náš kamarád sjíždí vlnu na El Burro. foto: archiv: Nadzemí

My jsme se ubytovali poblíž kamaráda, který zde pracuje v kitové škole a vyrazili s ním na nedaleké pláže El Burro a Moro, které nabízí příjemné surfové podmínky na beachbreaku, na dohled od Coralleja. Tyto sektory mají podmínku zejména v zimě a sever ostrova je velice strategický tím, že můžete podle předpovědi přejíždět mezi pestrou nabídkou surfových spotů v dosahu 30km.

A dostáváme se konečně k lezení. Z informací jedné německé cestovky jsem se dozvěděl o žulovém údolí Las Peñitas, ve kterém podle dostupných informací nalezneme na 40 cest a nějaký potenciál na bouldering. Výchozím přístupovým bodem do oblasti je městečko Pajara, které bylo bezesporu nejmalebnější a nejzelenější na ostrově. Ker skalám se dostanete tak, že se z Pajary vydáte na sever k rybářské vesnici Ayuj, známé zejména přímořskými jeskyněmi, v polovině cesty odbočíte do údolí Barranco de Mal Paso ústící až ke skalní strži nad kterou se tyčí vodní přehrada, která se vlivem nedostatku srážek stává spíše vyschlým polem.

Oáza s prvními bouldery. foto: archiv: Nadzemí

Před vstupem do této skalní strže se rozkládá roztomilá oáza s rozesetými balvany a uměle zasázenou květenou. Zde se začíná projevovat nemoc, kterou trpí každý lezec a obzvláště boulderisti. Pobíhám mezi kameny a snažím se okounout co nejvíce lezitelných směrů, podrobně zkoumám stopy po magnésiu a přemýšlím co polezu jako první. Pod pár vylezených boulderech se horečka uklidňuje a my můžeme vyrazit na průzkum vyschlého kaňonu, obklopeného strmými stěnami s obrovskými huecos (žulová skalní umyvadla). Sem tam si všimnu nějakého staršího nýtku, ale v zásadě je zde potenciál na průměrné plotnové lezení nebo na skvělý bouldering...co byste si vybrali vy? 

Velké dětské hřiště... :) foto: archiv: Nadzemí

...s perfektními bouldery. foto: archiv: Nadzemí

Skrze kaňon vede kamenná stezka, která se nedávno postavila k propagaci regionu z evropských peněz a která vás vyvede až k nádrži. Od níže položené oázy vedou i další pěšinky více na sever směrem k výraznému skalnímu ostrohu. Když jsem přicházel blíže k tomuto souskalí, ovládl mě úžasný pocit, že se v této téměř neznámé evropské oblasti nacházejí bouldery jako by z oka vypadly Hueco Tanks. Obrovské skalní mísy, oblinky, lišty, je zde vše jen v menší koncentraci. Ke všemu zde naleznete fotogenické obří skalní okna. Že by poslední neznámá boulderová oblast na kanárech? Mezi námi si myslím, že by bylo z této oblasti nádherné boulderové video, byli byste pravděpodobně první.

Různorodé rozmanité bouldery v prefektní žule. foto: archiv: Nadzemí

Zapomněl jsem ještě uvést, že i zde je možnost surfování a to na pláži Playa de Garcey, známá především díky donedávna stojící ztroskotané lodi, která byly oblíbenou turistickou a filmovou kulisou. Příjezd je stejně jako u mnohých dalších lokací poněkud divočejší, takže se připravte na výmoly a neudržované prašné cesty.

Celé skalní severní pobřeží patří k vyhledáváaným cílům pro surfaře. Když skončí větrné dny a swell odběhne právě sem, tak nedaleko vesnice Majanicho narazíte na skvělé spoty (La Izquierda, The Bubble), ve kterých rozhodně není takový přetlak jako jinde. Předpokládá se ovšem už pokročilost surfaře, vlny se totiž lámou blízko útesů.

Srdcovka, La Esquinzo. foto: archiv: Nadzemí

Naopak Punta Blanca je parádním místem, kde začátečníci mohou zkoušet chytat whitewater daleko od břehu a já jsem zde zažil nezapomenutelné zažitky, kdy chodily krásné a pravidelné zelené vlny a na spotu velikosti fotbalového hřiště byli jen tři surfaři. Na severozápadním cípu ostrova stojí výrazný maják, který vytváří kulisu na klidných lagunách, kde se učí začátečníci kromidlovat své plachty a ovládat draky. My zde zažili také největší hudební festival, kdy se mládež z celého souostroví sjela zapařit. Co vám mám dalšího povídat...

Krásné kitování u majáku. foto: archiv: Nadzemí

Západní surfařskou Mekkou je klidnější městečko El Cotillo s pěknými kavárnami a výhledem na několika kilometrovou stejnojmennou pláž. Po doporučení se nám povedlo napotřetí dorazit k nejhezčímu surfařskému sektoru na ostrově, Playa de Esquinzo. Několik kilometrů jižně od Cotilla, v zemi nikoho na zaprášené kodrcavé cestě vám zbytky skalní věže ukážou místo, kde odbočit směrem k pobřeží.  Naleznete tu schovanou písečnou lagunu, ve které se plní surfařské sny. Krásná voda, pěkné vlny a tu a tam na vás dohlížejí z okolních srázů veverky.

Veverky hlídající surfové spoty. Foto: archiov Nadzemí

Cestování po monotónní krajině ostrova Fuerteventura nás zas až tak nebavilo, takže jsme na skok zamířili na nejznámější Kiteovou pláž Sotavento, která je obklopena honosnými hotely a rozhodně doporučujeme zastavit se ve stylové, čistě surfové vesnici Lajares. Místní zde vyrábí vlastní surfy a některé použité, opravdu kvalitní zde můžete zakoupit za bezkonkurenčí cenu.

Výlet na Fuerte byl trochu z jiného soudku než na jiných ostrovech. Místní obyvatelé i náplavky byli malinko svéráznější a méně přístupní. Absence zeleně u mě občas vyvolávala úzkost, ale jakmile je váší vášní moře a vítr, není co řešit. A jako bonus téměř panenská boulderová oblast.

Čau Čaj

Článek podporuje firma  WILD COUNTRY - prémiové lezecké vybavení a oblečení z Anglie.

fb: Wild Country - dobrodružné lezení a bouldering

Photo: Wild Country brand images 2016